Bohol a Panglao
Posledních pár dní ve filipínském ráji plánujeme strávit na ostrovech Bohol a Pangalo. Efektivně se snažíme nakládat se zbývajícím časem, a tak jsme usoudili (Ceco usoudil), že nejlépe bude cestovat v noci. Připisujeme si na konto další super rozhodnutí a místo tranzitu mini vanem z cestovky kývneme na nabídku klukovi na chodníku. Ale ušetřená 3 eura jsou 3 eura! Když jsme o půlnoci zahlédli polorozpadlou konstrukci dodávky pokrytou plachtou s dírami, skrze které nám výfuky kouřily přímo do tváře a ještě jsme pořádně promrzli, konečně jsme pochopili, jak funguje filipínský low-cost.
Ve 3 hodiny ráno nás v přístavu Argao přivítali vojáci se samopaly a těžko říct, kdo byl pro koho větší atrakcí. Široko daleko jsme byli jediní bílé pleti, tak si nás museli zvěčnit na pár fotkách. Smetánka jako my dostala dokonce VIP místenky, s nejlepším výhledem úplně vpředu lodi. Radost se rozplynula se zjištěním, že loď nemá čelní sklo. Čtyř hodinové šplouchání ledové vody cestou na ostrov Bohol se postaralo o to, že celá posádka lehla v horečkách.
Posledním hřebíčkem do celé noční akce bylo zjištění, že i když jsme dorazili na nové ubytování v 7 hodin ráno, museli jsme čekat na check-in až do odpoledne. Alespoň jsme měli dost ušetřeného času na chvalozpěv vedoucího zájezdu
Není lepšího léku na unavené tělo než pálenka a láska. A v tom duchu se nesly následující dny. Pohodový chilling na pláží Dumaluan beach v oblasti Panglao na ostrově Bohol, kde se konečně rozmazlujeme normálním jídlem, drinky a prémiovým hotelovým servisem podle místních poměrů.
Tip pro zamilované, kam se i Cecovci vydali pro trochu romantiky: Nine Degrees North Pavilon
35. den jsme ještě celá parta zasvětili posledním výletům. Po cestě k přeplácaným Chocolate Hills, které samy o sobě byly dost o ničem (protože takové máme i na Polaně), jsme se zastavili u Pangas vodopádů. Také stojí za zmínku Man-Made forest. Tento dvou kilometrový úsek cesty tvořený mahagonovými převisy vás pošle do jiného časoprostoru. Opravdu pecka! Třešničkou na dortu byla okolní rýžová pole. Kam se hrabe celý Vietnam. Bohol byl skvělý.
Poslední den na ostrovech počasí reflektovalo naši náladu a dopřálo nám alespoň jeden pořádný liják. Načasování místní bouře jsme ocenili hlavně na sedadlech ve vrtulovém letadle, které vypadalo, že se každou chvíli rozpadne. Poslední dny trávíme opět v Manile, všichni živí a relativně zdraví, a pomalu se každý chystáme na svou cestu zpátky domů. A doufáme, že se alespoň pár dní neuvidíme.
